Jaruško !
Jaruško!
Otevřela si mi širokou bránu do světa myslivosti. Byla si pro mě prvním loveckým parťákem v začátcích, které pro nás nebyly snadné. Byla jsi pro mě přesto velkou učitelkou. Prožili jsme spolu krásné chvíle, vzpomínek je nepočítatelně. Byla jsi mojí malou holčičkou a velkou bojovnicí - když šlo do tuhýho, vždy si mi dala jasně najevo, že život ještě nekončí a jedeme spolu dál! Popírala si všechny příklady z veterinárních učebnic.
Poslední dny si mi ale naznačila, že už tvoje cesta končí. Už není sil ...
Nechala jsem Tě odejít za duhový most ...Vím, že už Tě nic nebolí, jsi v psím nebíčku a nejsi tam sama.
Ale trápím se tady já ... a moc to bolí! Už je to víc jak měsíc, přesto se mi denně připomínáš kamkoliv jdu, kde jsme chodili spolu ...
